Andělé jsou vážně všude! I v San Francisu! Opět mě přesvědčili, že jsou stále ve službě a připraveni nám lidem pomáhat.
Věřím, že jste s nimi také ve spojení. Že jim nasloucháte a že je možná už i sem tam vidíte! Chce to trénink jako vše, co děláme. Jednoho dne je zaslechnete, najdete tu cestu a způsob komunikace a bude to již napořád – když budete chtít.
V létě 2017 při návštěvě San Francisca na mě přišla už únava z toho všeho nového a jiného, co Amerika nabízí. Navzdory tomu, že zbytek mé rodiny chtěl poznávat, vyhověla jsem sama sobě si jen tak sednout a ztišit se uprostřed rušného města.
Andělé mě v tom jen podpořili. Cítila jsem je kolem mé hlavy a nejvíce v zádech.
Dovedli mě k jedné lavičce – chtěla jsem se dívat na oceán. Ale měli jiný záměr – ukázali mi na lavičku, ale zády k Pacifiku a čelem do rušné ulice.
„Dobře, dobře…“, říkám jim.
Ptám se: „Andělé, o čem budeme psát dnes?“
„Dívej se!“, řekli.
Přede mnou byl muž. Pouliční umělec. Právě si rozdělával aparaturu a vypadal dost unaveně, až zdrchaně. Hlavu pořád skloněnou. Najednou vidím, jak kolem něj zničehonic krouží bílé peříčko. Chvíli nad ním tancovalo ve vzdušném víru a pak se mu zabořilo za krk do kapuce mikiny. Ohnal se po něm jako po mouše…
„Na anděly nevěří ani náhodou, dokonce v týdnu se tomu vysmíval s kamarády v hospodě, „ na to andělé.“
A pokračovali: „Vidíš, je celý upachtěný. Už nevěří v nic, jeho dny jsou šedé, jeden jako každý druhý, už ani to zpívání ho nebaví, bere ho už jen jako prostředek své obživy. Tatam je veškerá radost.“
A pak pokračovali: „Dnes se potká s jednou ženou – na úrovni duše je vše domluveno a tedy v pořádku, oba to setkání chtějí a potřebují. Posíláme mu jí. Snad ji tentokrát zahlédne v davu. Málem se s ní mine, jak je ponořen do svého šedého světa a beznaděje.
Spoléháme na to, že se jí podívá do očí a skrze oči se v jeho srdci zažehne jiskra. Sebere odvahu a i přes početné publikum, které před ním v ten moment bude, poběží za ní. Jeho odvaha a následování jeho srdce bude dárek a návod pro všechny. Věříme, že tentokrát se spojení s jeho srdcem naváže.“
„A co když ne?“
„A proč?“
„Jeho písně se dotýkají srdcí mnoha lidí, kteří kolem něj procházejí a mnoho z nich si ten pocit nesou velmi dlouho, někdo napořád…“
… a protože ho velmi milujme, stejně jako všechny vás ostatní. Na to nikdy nezapomínejte! Všechny, do jednoho, bez výjimek! Jen někdy už začínáme být bezradní, jak ty informace k vám dostat!!!“
A pak ještě dodali: „Nerozmýšlejte pořád co by kdyby, víme o vás všech a každou chvíli vám posíláme do života lidi a situace, abyste uvěřili, že si zasloužíte jen to nejlepší a že zázraky se mohou dít každý den. A nezapomeňte se dívat do očí druhých, uvidíte mnoho!“
… ještě po příletu domů jsem několikrát myslela na muže ze San Francisa …
Až mě napadlo se zeptat andělů: „Andělé, jak to dopadlo? Běžel za ní? Poznal ji?“
A o tom někdy příště 😊
Přeji vám, ať se každý den cítíte milováni!!!