Existují ti andělé

Existují ti andělé 😇😇😇 A taková obyčejná neděle to mohla být…

Je neděle šest hodin ráno a mně se už nechce spát. Jdu potichu do pracovny, abych mohla co nejrychleji zapsat myšlenky, se kterými se budím… Za okny je tma, otevírám počítač a zapaluji svíčku na dřevěném bílém svícnu. Prohlížím si ji, jak je tak pěkná v té polotmě.

Pod svíčkou jsou zastrkaná peříčka, která nacházím na těch nejnečekanějších místech… v létě v autě na volantu, v koupelně na zemi, u nás v lese, když se na mě odněkud seshora snese, v kapse nového kabátu…

Musím si s psaním pospíšit, než se všichni vzbudí. Navíc v 10 hodin budeme odjíždět do Prahy na rodinný oběd…

V 11 hodin jako koni odjíždíme do Prahy 🙂. Je krásně. Vše se zdá být zalité sluncem.

Asi ve tři hodiny odpoledne si vzpomenu, že ta svíčka od těch šesti hodin ráno asi ještě hoříííí! 🙈🙊

Polije mě horko.

Volám naší milé sousedce, krásné andělce s dlouhými vlasy a ptám se jí, jestli ještě vidí náš dům a jestli tam třeba nevidí něco zvláštního – třeba plameny. Říká, že ne 🙏😇🙏 a pro jistotu se jde podívat přes okno na tu svíčku.

Uvědomuji si, že všechno okolo je dřevěné, peříčka navíc určitě dobře chytají.

Za chvíli volá zpátky s tím, že svíčka je zhasnutá.

Doma mě čeká překvapení. V pokoji stojí vzduch, že by se dal krájet. Žádné otevřené okno, žádný náznak průvanu. Kromě toho, že se plamen neuhasil tím, že by se utopil ve vosku – knot stojí pěkně vzpřímeně, svíčka se jakoby rozpůlila a z vosku do strany, kde je počítač, se vytvořilo něco, co připomíná andělská křídla…

Prohlížím si to v tichém úžasu. A několikrát za sebou děkuji. Všechno mohlo být jinak.

Vnímám ty světelné bytosti okolo 🌟🌟🌟

Vím, že jsou. Potkáváme se také při terapiích. 

Vím, že JSOU andělé, prodloužené ruce Boha, Stvořitele.

Stejně mě vždy takové situace dostanou. Vždy se divím jako to malé dítě, hřeje mě to u srdce a také uzemňuje pro život tady na Zemi v tomhle těle. Vím, že bych se mohla už přestat divit, ale chci si tuhle krásu ponechat. Napořád.

Vždy mě tyhle situace připomenou, že nikdy na nic nejsme sami. Že nevadí, že některé věci nevidíme, a přesto se dějí a existují. Že můžeme důvěřovat, že je o nás postaráno. Že máme své průvodce a anděly 😇💗😇

A že zázraky se dějí úplně všem. Tím více, čím více na ně věříme. 

Já věřím. A vy?

s láskou Andrea Viola 💗